V ráji českém

Každý rok vyrážíme na rodinnou dovolenou, většinou po krajích českých a letos jsme to vzali rovnou do ráje. Teď konečně jsem ocenila auto, v tom smyslu, že jsme se nemuseli při hledání ubytování vázat na nějakou konkrétní, hromadnou dopravou dostupnou, lokalitu a měli tak poměrně na výběr. Protože jsme ale začali řešit prázdniny až hodně pozdě, nebylo zas na výběr tolik termínů. Jeli jsme tedy až poslední týden v srpnu, což se ukázalo být v letošním parném létu ideální. Byl to druhý studený týden za toto léto, ten první jsme byli pro změnu stanovat. Ale ani jednou mi to nevadilo, vykoupaní jsme byli dostatečně a tady jsme byli hlavně za výlety a památkami. A protože je Český ráj velký a je tu toho hodně k vidění, dopředu nám bylo jasné, že nestihneme všechno a zaměřili se teda hlavně na oblast kolem našeho penzionu. Tam byl středobodem hrad Kost, který byl od penzionu úžasnou procházkou lesem do půlhodinky. Zpátky pak údolím Plakánek.

Na Kosti jsme šli na prohlídku s katem a děti okamžitě začaly sbírat klíče ke 13. komnatě, takže máme příští rok asi postaráno o výlety.

Jeli jsme do Sobotky, kde zrovna byl jarmark, takže hromada lidí, stánků, hudebních akcí. Bylo fajn, že zrovna vystupoval Václav Koubek, na což se zprvu zvlášť Mikeš tvářil nedůvěřivě, ale pak byl nadšen, zvlášť páně Koubkovými historkami. V Sobotce jsme se ještě prošli na Humprecht.

A mohli vyrazit do Jičína. Jičín je moc krásné, upravené město. V neděli tam navíc ani nebylo moc lidí, takže jsme si nejdřív vylezli na Valdickou bránu, porozhlídli se po okolí z výšky, pak si prohlídli moc hezky pojatou Rumcajsovu galerii a vydali se po Cipískově stezce.

Pak jsme ještě vyrazili na Trosky, kam chtěl Mikeš a do Prachovských, kam jsem pro změnu toužila jít já. Počasí bylo moc fajn, úplně akorát na výlety, pršelo jen jediné dopoledne, kdy jsme se povalovali v penzionu a hráli hry. Užili jsme si to fakt moc, ale ještě bude třeba vrátit se sem a projet další místa, co jsme nestihli.

Na zpáteční cestě do Prahy jsme jeli ještě ulovit jeden klíč a to na Loučeň. Můžu říct, že ač prohlídka nebyla tolik cílená na děti jako ta na Kosti, průvodkyně Bílá paní byla jednak moc hezká a jednak historie tohohle docela malého zámku byla moc zajímavá. Děti teda nejvíc zaujala bludiště v zahradě.

Reklamy

3 comments on “V ráji českém

  1. Sedmi napsal:

    Ha, klíče lovime taky 🙂

    • valkil napsal:

      A kde už jste byli? 🙂 My se teď asi chystáme do Děčína, není to daleko a funguje i září, říjen, někde jedou jen o prázdninách.
      Mimochodem se mi ta akce docela líbí, tahák pro děti-sběratele 🙂

      • Sedmi napsal:

        Koukám na to a spletla jsem si to s nějakou akci kde máš pak vstup zdarma… A kterou nestihame,.je to do konce roku. Každopádně díky za tip

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s