O líné babičce a našich přáních

Divadlo v Dlouhé prostě miluju. Jsem tam pečená vařená, několikrát ročně tam prostě musím zajít a některá představení vidět i vícekrát. Jak se mi líbí jejich hry dospělácké, tak skvělé jsou i ty pro děti. Perfektní Myška z bříška o tom, co se děje s miminkem u maminky v bříšku, s písničkami, které Toňa miluje, bude mít bohužel letos derniéru. Pak taky Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka – hra, kterou dávají jen v zimních měsících a která je prostě krásná a hrozně vtipná a vůbec herci hrající na chůdách, já je prostě obdivuju. U „vánoční povídky“ nejspíš najedeme na režim jedné spřátelené rodiny, která ji bere jako vánoční tradici a chodí na ni každý rok – aspoň, dokud ji budou hrát. Zatím jsme viděli dvakrát. Obří plus divadla v Dlouhé je to, jak jsou muzikální a jak hry doprovázejí písničkami a hudebními nástroji od kytar přes saxofony po benža. Vánoční povídku doprovázejí české hity 60. let. U Líné babičky pak přetextované rockové hity (Ray Charles, Simon a Garfunkel, Pink Floyd, Bob Dylan…).

Když jsme viděli Línou babičku poprvé, okamžitě mě napadlo – ta je jak moje máma, na to ji musím někdy vzít. Uběhl rok a kousek a šly jsme i s naší babičkou. Ta mi záhy začala šeptat: „Ta je jak já.“ Ano, přesně tak 🙂 A tak jsme se svorně smály u babičky, která se místo věčného hlídání vnoučat a obstarávání domácnosti svých dětí, rozhodne v důchodu splnit si přání, co si léta střádala do škapulíře. Pak se rozvinula debata, co z přání „babičky“ by se líbilo i nám a jaká jsou vlastně ta naše přání, která si tajně někde skládáme a čekáme, až na ně bude čas. Moje máma už si některá splnila, chtěla třeba vidět Krakov nebo nějaký velký zápas ve fotbale – byla na Mistrovství Evropy. Její největší přání ovšem stále čeká, od mlada touží jet záoceánským parníkem. Kdyby to šlo, tak klidně kolem světa. Teď lehce slevila a ráda by aspoň týdenní jízdu na některém z větších parníků, co objíždějí Středozemním mořem.

Taky jsem přemýšlela o svých přáních. Pomiňme třeba to přízemní, jako je nová kuchyň (a která se mi doufejme splní už letos), ať o tom dumám, jak dumám, nejvíc si přeju projet Evropu. Takových míst, kde jsem nebyla a i pár, kam bych se ráda ještě jednou podívala. Strašně moc chci do Lisabonu, ale třeba mě láká i Vídeň, kde jsem kupodivu nikdy nebyla. Jih Itálie a ještě jednou Norsko. Zase k moři do Polska a na některý z dalších řeckých ostrovů. Do Říma, Barcelony, do Provence. Na Korsiku, Maltu, Azorské ostrovy. Do Irska, Skotska i Londýna. Znovu Norsko a Stockholm a Kodaň, Pobaltské státy. No mám co dělat 🙂 Vlastně ještě jedno neurčité místo tu mám, ráda bych si zalyžovala na nějaké pořádné zahraniční sjezdovce, zatím jsem víceméně odkojená jen těmi českými.

Letos si nejspíš splním jedno přání, s wuxiou pojedeme na pár dní do Ligurie. S dětmi nakonec zakotvíme v Caorle (takže ty Benátky nejspíš budou povinností), což je busem ještě vcelku blízko. Na letecký zájezd letos prostě nějak nevychází a autem se po zimních zkušenostech spíš bojíme. Severní Itálii (teda tu jadranskou) extra nemiluju, ale co bychom pro děti s touhou jet k moři neudělali, že?  🙂 My si to nakonec umíme udělat hezké téměř všude. Pak se možná podíváme se stanem k Lužickým jezerům a děti ukecávají na Budapešť – mají tam totiž v zoo vombaty a koaly. No a jestli budou okolnosti přát, na podzim snad zase dámská jízda – v plánu je buď ta Vídeň nebo Berlín. Začínám ze škapulíře snad pomalu tahat už teď, ono kdo ví, jak to s těmi našimi důchody bude 🙂

Reklamy

9 comments on “O líné babičce a našich přáních

  1. Sedmi napsal:

    hezký, díky za tip 🙂 caorle je pry pro deti dobre, ale busem si to teda neumim vubec predstavit… autem je to o tolik pohodlnejsi…

    • valkil napsal:

      Když my už tomu našemu autu moc nevěříme a nerada bych někde uvízla mimo republiku. Autobus jede naštěstí přes noc a je to relativně rychlé. Původně se mi hrozně líbil zájezd do Gallipoli, ale 24 hodin v buse teda nedáme ani my 😉 Ono je to jiné, jak jsme zvyklí se pořád spíš dopravovat tou hromadnou, taky bych chtěla časem brát auto, jako něco, co mi pomáhá, a ne to, co je proti mně.
      Jinak kamarádka teď říkala, že v Caorle byla jako mladá a nebavilo ji to tam, protože tam právě bylo hodně rodinek a oni potřebovali vzrušení, diskotéky a tak. Tak myslím, že něco pro nás 😀

      • Sedmi napsal:

        Co máte za auto? Jinak chápu…

      • valkil napsal:

        Fabii, rok výroby 2014. Už 2x nás museli odtáhnout, takže ta obava tam prostě je.

      • Sedmi napsal:

        Tyjo… To není dobrá vizitka pro Fabii… Tak ji vyměňte za něco spolehlivějšího…

      • valkil napsal:

        To auto je z roku 2004, 2014 byl překlep, my jsme třetí majitelé, takže už má i něco odježděno. Jinak myslím, že už jsem tu párkár psala, jaký je náš vztah k autům obecně 🙂 Máme ho vlastně tak trochu z donucení a třeba já pořád ještě nejsem přesvědčená o tom, že auto mít chci. U nás asi výměna aktuální nebude. My ho koupili levně, od kamarádů, taková ta nabídka, co se neodmítá. myslím, že jinak bychom auto ani nepořizovali. A taky v tuhle chvíli vím, že spíš investujeme do bydlení než do auta, které pro nás asi není prioritou – což spousta zkušených řidičů často nedokáže pochopit 😉

      • Sedmi napsal:

        njn, ja bych to treba ted bez auta dva dny v tydnu, kdy se mi sbihaji krouzky, proste mhd nedala (z hostivare k nam za pet minut busem nerealne…)

      • valkil napsal:

        To chápu. Ono je to ale jiné tím, že jsme naučeni za celý život na hromadnou dopravu. Muž neměli auto nikdy, my do mých 13, než odešel otec. A pak až teď rok a něco. Pro nás je pořád zvláštní jet autem kousek, pořád jsme naučeni na hromadnou, hlavně tedy ve městě. Pravda je, že ty kroužky a tak jsme museli organizovat, aby to stihnout šlo.
        Pro mě možná opět docela dobrý tip na příspěvek, vypsat se z dopravy 🙂 🙂

  2. valkil napsal:

    teda 2004, už blbnu 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s