Zjevení Petra Stančíka

O knížkách Petra Stančíka se sem chystám napsat už delší dobu, vlastně hned od chvíle, co jsem zaklapla Mlýn na mumie, první věc od něho, která se mi dostala do ruky. Protože to bylo pro mě jako zjevení. Naprosto mi sedla. Ta fantazie, ten vtip, ten neskutečný cit pro jazyk. Úžasné. A byla jsem okamžitě připravena číst od něj cokoli dalšího, což jsem záhy udělala. Asi i chápu, že někomu nemusí sednout, ale pro mě je to jako dělané. Kolikrát si při čtení říkám, že bych s autorem skočila na pivo. Už teď se hodně těším na jeho další knížky. Ve chvíli, kdy jsem jsem zjistila, že od něj vyjde další knížka – Andělí vejce – řekla jsem si, že přečtu a už konečně tu pana Stančíka zmíním. S velkou radostí. A to jsem ani netušila, že ta další knížka se mi sváže s jednou historkou, kterou jsme spolu zažily. A získá tím pro mě punc nezapomenutelnosti.

Vkládám sem svoje komentáře, které jsem sepisovala bezprostředně po dočtení těch knih.

797_big  Mlýn na mumie

Jsem nadšená, knížka se přesně vsunula do mé aktuální nálady a naprosto mě dostala. Vtipná tak, že jsem byla neustále v pokušení něco z ní lidem kolem sebe předčítat. Literární perlička, která útočí na všechny smysly. Neurvale zábavná, tělesná i duchovní, napínavá i lenivá, chutná i nechutná (učesaná neučesaná, chtělo by se dodat). Připomíná místy Váchala, místy Brdečku s Lipským. Detektivní zápletka navnadí spolehlivě a co na tom, že komisař má velice intuitivní a pro čtenáře současných superdetektivek nepříliš deduktivní styl vyšetřování. Zápletka je v tomto případě jen kostřičkou, která je ovšem obalena tunou prvotřídního masa. Po dočtení Mlýnu na mumie mám potřebu přečíst vše, co autor kdy napsal, i kdyby to mělo být srdce vyryté do školní lavice. Jedinou chybu kniha měla, při jejím čtením jsem měla neustále hlad a chuť na vychlazený žejdlík (a vůbec i jiné chutě).

620_big   Pérák

Opět neskutečné nápady, pan Stančík má úžasnou fantazii, kterou umí navíc perfektně zpracovat. Bavila jsem se od začátku do konce a občas musela vybuchnout smíchy a pořvávat na své okolí některé výňatky (naštěstí jsem nečetla v mhd). Plus skvěle výtvarně zpracováno. Určitě si ještě někdy přečtu.

533_big  Mrkev ho vcucla po zem

Připomínalo snový svět Gaimana a přitom to vlastně byl čistý Stančík, se svým typickým humorem, geniální fantazií a slovním mistrovstvím. K tomu prošpikováno skvělými veršíky, a také hádankami, které z knížky dělají interaktivní četbu – za nasbírané body dospějeme k jednomu ze tří možných konců (samozřejmě si ale přečteme všechny, jak by ne). Mě samotnou už sejmul název a pak jsem se vezla společně s klukem Ctiborem, slonem, myší a dalšími obyvateli podzemní říše až k těm třem koncům. Skvělé. Doporučuju rozhodně i dětem, syn to přelouskal s nadšením.

722_big  Andělí vejce

Přiznávám, k panu Stančíkovi jsem nekritická. Možná malinko i proto, že jsme krajané. Především ale proto, jak nádhernou češtinou vládne, pro mě je potěšení si jeho knížky číst, doslova mi lahodí. Už jen ta jména, která postavám dopřeje. A ty nápady, co si nenechává pro sebe, ale naservíruje nám je k potěše doslova všech smyslů. Čtu si tu třeba o něčem v podstatě tak obyčejném, jako je pečení chleba a jako bych cítila jeho chuť i vůni. Dokonce mě to konečně po měsících donutí jít si upéct vlastní. Jeho knížky mi natolik chutnají, že jim musím vždy dát plný počet, i když třeba Andělí vejce nedosahuje až na vrchol jako třeba Mlýn na mumie. Je ale jen těsně pod ním a jen kousíček zbýval, aby tam vylezlo, ke konci už mi přišlo trošku uspěchané. Ale jinak, Stančíkův magický realismus zasazený do českých reálií mě zase vzal za triko a nepustil.
K téhle knížce mám zvláštní vztah hned od začátku, kdy jsem si ji vyndala v metru, že budu číst a ona mi před zraky mnoha spoluobčanů vyskočila z ruky a upadla. Cítila jsem všechny ty pohledy, jež zíraly stejně jako já na to, kterak se kniha odrazila od země, vyskočila z otevřených dveří, odrazila se od nástupiště a ladně vlétla do kolejí. Než jsem stačila cokoli, dveře se zavřely. Okolí začalo radit, jak se mám vrátit a dozorcům říct, že oni mi knihu vytáhnou, ale já se svojí v podstatě stydlivou povahou jsem raději přetrpěla další tři stanice upřených pohledů a hned, jak to bylo možné, vběhla jsem do knihkupectví a knížku si znovu koupila.
Na tu novou už jsem si dávala pozor a taky se díky ní budu líp starat o kvásek. Takové knížce nikdy nemůžu dát míň než plný počet. Je to tak trochu osobní.

 

 

Reklamy

One comment on “Zjevení Petra Stančíka

  1. avespasseri napsal:

    Dobrá story z metra 🙂 Já poslední dobou na knížky moc nejsem, ale až zas pojedu na letní dovolenou a budu se shánět po nějaké vtipné lehké četbě, snad si vzpomenu :-)))

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s