Září

Sice mě Sedmikráska předběhla, ale nějak nemám kapacitu vymýšlet jiný název, než který jsem si naplánovala už ráno 🙂

Září je ve skutečnosti můj nejoblíbenější měsíc. Možná proto, že mám narozeniny. Narodila se i Toňa. Ale možná i proto, že nejsem milovník veder ani zim, mám ráda mírné počasí a to ve velké většině v září je. Někdy i v říjnu, ale prostě září je září. Pěkný je i květen a duben, ale zase se nepojí s mým milovaným podzimem. Přesto je září hodně hektické a zvlášť jeho začátek. Končí klidné prázdninové období , tatam je ticho a pusto na hřištích a zvláštně plynoucí čas letních měsíců. Začátek září je stres, milion rodičů přehrabujících se v papírnictví sešity, zuřivě mávajících papírky s čísly těch sešitů, vršících košíky temperami, pastelkami, kružítky a tužkami 1, 2 a 3. Jsou to také rodiče netrpělivě čekající na vypsání rozvrhů a děsící se, že se bude něco krýt s loňskými kroužky. Debatování s potomky o tom, kolik kroužků letos a jaké. A pak lov těch kroužků, a to doslova, protože míst je stejně jako léta předtím, ale dětí je jaksi víc. Takže úderem osmé ranní, šesté večerní, poledního vyzvánění se žhaví telefony, píšou mejly, případně se chodí bojovat osobně a stejně to občas nevyjde. Anebo vyjde a ukáže se, že rozvrh se změnil a kroužek je tím pádem passé. A pak také přemítání, jestli těch sedm kroužků týdně přece jen není moc. Kroužkové běsnění je pro mě v posledních letech znamení začátku září.

A škola. Samozřejmě, na školu těžko zapomínat. Jaké asi letos vyfasují děti učitelky? Snad ne tamtu, ta končí s minulou třídou a tu bychom pro své ratolesti fakt nechtěli. A hele, ona je úplně nová, kdoví, co  bude zač. Že není rodilá Češka a má trochu přízvuk? Hmm. A že některé učitelky stále chybí, i teď na začátku školního roku? Nedostatek učitelů je dost znát. Momentálně asi víc vlivů, včetně propíraného navyšování platů, a možná i to, že se zrovna protínají slabé ročníky studující či opouštějící vysoké školy (i ty pedagogické) se silnými ročníky, které navštěvují základky, a těch odchozích pedagogů, co opravdu chtějí učit a ne si jen získat diplom na kterékoliv vysoké škole, by potřebovali víc. A ti vystudovaní, kteří by možná i opravdu učit chtěli, bývají bez motivace a raději se nakonec uchytí v jiném sektoru. Pak nezbývá než vyslat na peďáky družinářky a ty, kteří mají třeba jiné vzdělání, ale u nich v menším městě je jim k ničemu, protože aby se drželi oboru, museli by dojíždět dost daleko. A zrovna mají doma malé děti. Tak zkusí učit a k tomu se i učit. Jak učit. Takový koloběh, kol dokola. Během roku si to sedne, ale září je toho plné.

Zářijové večery jsou taky zmatené. Obalování sešitů, kontrola penálů a Ještěs mi zapomněla koupit tenhle sešit a my ho zítra potřebujeme. Mami, kde mám ty plavky? Kde jsou ta pravítka? Já se z toho zblázním, mami, jak mám obalit tuhle učebnici? Nic na ni nesedí. Mami, ty kecky z loňska mě už tlačí. Nemůžu najít obal na svačinu. Potřebuju náplň do pera. Kde zas mám ten rozvrh?

Začátek září, čas hektický a chaotický, čas hledání a poznávání nového, čas oprašování starého a původního. Praštěný začátek mého nejoblíbenějšího měsíce je tu.

Reklamy

7 comments on “Září

  1. avespasseri napsal:

    Hmm, mám pocit, že zatím extra nešílíme. Možná to bude i tím, že sešity jsem koupila už před dovolenou?? 🙂 Bohužel s těmi kroužky je to problém. A jo, září není mé oblíbené – já radši to teplo a léto. Letos mám pocit, že jsem nějak moc pracovala a vlastně si ho ani moc neužila 🙂

    • valkil napsal:

      Koupila bych dřív, jenže jsem nevěděla jaké 🙂 Já tohle vždycky řešila během srpna, ale letos to nějak nevyšlo, tak jsem se účastnila no. Asi moc nešílím, ale ten rumrajch kolem vnímám velice velmi 🙂

      • avespasseri napsal:

        Já ještě úplně ne. Dokud v tom nejsem ponořená sama (tj. pracovně jako učitelka), tak to ještě beru, že je to dobrý :-))

      • valkil napsal:

        🙂
        Mně stačilo párkrát projít obchoďákem (musím projít, jelikož je to nejjednodušší cesta domů z metra). Každopádně ten zlom mezi volnými prázdninovými měsíci a bláznivým zářím je pro mě prostě až hmatatelný.

      • avespasseri napsal:

        To je fakt, podle obchoďáků a šílenství v něm se dá poznat, kdy se co děje (vánoce, září, valentýn apod.) 🙂 Já jsem tohoto naštěstí ušetřena 🙂

  2. Sedmi napsal:

    ty chodis denne pres tu hruzu? ja se tomu obchodaku vyhybam, jak muzu, ted co to jeste snad zdvojnasobili, je to uz pro me uplne silene bludiste…
    U nas mame taky oslavy, nejdriv ja svatek, pak hned May svatek a pak hned Vincik narozky 🙂 a jinak mam rada podzim, babi leto pry ma byt letos nejteplejsi za poslednich 60 let, tak jsem zvedava, jestli jim ta predpoved tentokrat vyjde…
    Jo a ad obaly, vloni jsem zjistila, ze existuje nastavitelny obal 🙂 poptej se v papirnictvi…

    • valkil napsal:

      Bohužel chodím. Dříve šlo jít venkem. Teď to samozřejmě taky jde obejít z jedné nebo druhé strany, ale jelikož my bydlíme hned v prvním domě proti OC, tak je to docela zacházka. Naštěstí máme okna na druhou stranu 🙂
      Obaly jsem letos nechala zcela na dětech, recyklovaly ty z minulých let. Nějak si nakonec poradily, ale dík za tip, až bude nejhůř, pořídíme. Já kupovala jen folii, ale s mou šikovností a tím, že se to neustále rolovalo zpět do trubkovitého tvaru, jsem se u toho spíš vztekala.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s