11. 3.
Do práce jdu poměrně občerstvená z prodlouženého víkendu na horách, i když furt něco v hlavě. Večer řešíme Toni, že prostě musí dělat víc matiky, z příjmaček nám hrabe, vyjela mapa obsazenosti škol, je to brutus masakr. Škola, kterou jsme vybrali na třetí místo jakože záchranu, protože tam nejspíš nebude potřeba tolik bodů, tak tam se hlásí 820 dětí. Uff. Jsme už z přípravy všichni přetažení, já propadám panice, přenáším to na T. Nejradši bych se sebrala a někam odjela a ten měsíc ji nechala s klidnějším w., co ji nebude tak stresovat.
Do toho M. je protivnej naprosto příšerně, už to nedávám místy, dokonce se i rozbrečím. Večer naprd.
12. 3.
Měly jsme jít s kámoškou cvičit, už to probíráme několik let a konečně jsme se rozhodly. No tak cvičení zrušili pro nemoc 😀 Nicméně se domlouváme na alternativě na pátek. Rozkoukali jsme třetí řadu Bažiny. Atmosféra opět brutálně ponurá.
U T. ve škole haló, dvě holky od nich ze třídy přišly na odpoledku na plech, a to tak fest, že to skončilo i sanitkou. Toni oči navrch hlavy.
13. 3.
Večer jdeme na neplánované pivo s kámoškou ze sídliště, probrat novinky a stresy.
Dočetla jsem Zahrada mrtvých duší. Tak nějak nevím, ale o zneužívaných dětech už se mi fakt nějak nechce číst. Podobná témata máme poslední dobou v české literatuře servírovaná jak oblíbené jídlo v hospodách, takový smažák české literatury
14. 3.
Večer naopak dlouho plánované pivo s kámoškou. Je to fajn, akorát se tak zakecáme, že mi ujede poslední metro 🙂
15. 3.
Po práci s L. cvičit. Až pod Bílou horou, ona tam kousek bydlí. Docela to jde, nečekaně mi hodinka i docela uteče. Akorát je naprd ta dlouhá cesta domů, zvlášť po pracovním týdnu.
16. 3.
Dneska oraz, dvě hospody zakončené cvičením po pracovním týdnu mi nějak daly zabrat. Čtu Žít rychle.
17. 3.
Výlet do Mělníka, dokonce i M. se přidal.
18. 3.
Klasické pondělí. Čtu Chlapce na dřevěné bedně.
19. 3.
S K. na Kočku na rozpálené plechové střeše. Sedíme hned v první řadě, trochu nepohodlné, člověka bolí za krkem, ale zase může sledovat natolik drobné detaily, jako je tetování hlavní herečky. Když jsem to doma popisovala, kde co má, Toni pozvedla obočí: To tam jako byla nahá? 🙂 Nahá ne, ale v kombiné jo 😉
20. 3.
Večer doma koukáme na Gentlemany, ale střídavě u toho usínáme. Nějaká únava.
21. 3.
Slíbila jsem Tonče, že po doučku u nás ji vezmu do Popeys. Pak láká K. na pivo k nám do hospody, tak na chvíli zaskočim.
22. 3.
Dolaďuju v práci, co nutno, nebudu tady až do středy. Ale jde mi to od ruky, zvládnu vše. A ještě prolétnout místa, kam se chceme podívat v Lisabonu, zjistit, jak se jede z letiště na ubytko atd. Večer pobalím, mám toho na ty tři noci pár kousků.
23. 3.
Odlítáme s K. v půl 12. Jedu si plnit dávnoletý sen, Lisabon. Před rokem a půl jsme na dámskou jízdu vyrazily do Porta, kde to bylo taky parádní a tehdy ještě kvůli letenkám, do Lisabonu bývaly poměrně drahé. Což se vloni změnilo, tak jsem hned začula, že by se to mohlo povést.
Cesta v pohodě, ubytování taky, po 4 hodině vyrážíme do ulic. Jakýs takýs plán máme, ale hlavně chodit a koukat. Nejdříve dojdeme kolem archeologického muzea z vrchu na výtah Santa Justa, kde se tedy jen pokocháme výhledem. Odsud pak směrem k náměstí Rossio, cestou si dáme pasteis de bacalhau (tedy smaženou kroketu s treskou.. a sýrem) a ginjinhu, místní třešňový likér – takovou griotku. Pak pomalu dojdeme na Praça do Comércio a k Teju. Pak ulicemi včetně té růžové, se zastávkou na jednom náměstí na malé pivo až do čtvrti Bairro Alto, kde to večer v ulicích dost žije. Tam se necháme zlákat lepými děvami a v jedné hospodě si dáme ještě pivo. A pak už na ubytko.
24. 3.
Ráno jsme chtěli skočit na snídani do nejbližší kavárny, kde jsme včera měly kafe a pastel de nata, ale mají zavřeno. Tak se posuneme k centru, posnídáme a jdeme do metra koupit si celodenní lístek na dopravu. Pak jdeme ulovit onu známou tramvaj č. 28, která nám mimochodem také jezdí přímo okolo ubytka. Podaří se nám natrefit, že jedou dvě za sebou, v té druhé tedy volněji a navíc za cca 5 stanic lidé přímo pod námi vylezou, tak si sedneme a já se můžu kochat z otevřeného okna. Dojedeme na konečnou a pak okolo hradu dojdeme na vyhlídky nad Alfamou a pak procourat samotnou Alfamu. Odsud chytíme tramvaj 15 a odjedeme do Belému. Tam tedy nejdřív poobědváme, dám si tresku, pečenou s brambory a salátem, výborná. Pocouráme okolo, pak se zpátky stavíme v LX Factory. A pak už směrem do centra, cestou jen něco sníme ze sámošky a ještě na jedno pivko do Bairra Alta.
valkil 