Skoro půlka prázdnin

Tedy vlastně teprve půlka prázdnin a mně už občas proběhne hlavou, co budeme muset udělat koncem prázdnin a začátkem školního roku 🙂

Ale ještě jsem v řešení prázdninovém. Už máme za sebou týdenní dovolenou v Hamburku (samostatně napíšu snad během pár dní), Toni jeden tábor a právě teď jsou děti s babičkou ve Východních Čechách, jako již tradičně. A já tu mezitím řeším, co kdo z nich potřebuje na který tábor. Kupuju boty, holinky (ty mě vždycky drtí, protože se užijí fakt jednou za rok na táboře, takže škudlím u Vietnamců, ale tam jim chybí správné velikosti), trička na různé masky, přemýšlíme, jak udělat ze syna husitu a z dcery superhrdinu. Kupuju šampony, pasty na zuby a mikiny, protože se oba trochu vytáhli, a ponožky, protože jsou všechny naráz děravé. Hledám po bytě pláštěnky. Tisknu bezinfekčnost a dávám do kupy další papíry. Přemýšlím, do kterého zavazadla si budou jak jeden tak druhý balit, protože se jim tábory částečně překrývají. Dumám, jak vyřešit Tonin přejezd mezi táborem a soustředěním, vzít ji z tábora o den dřív, nebo jet rovnou odsud? Ve volném čase okukuju lokalitu, kam se odebereme na srpnovou dovolenou. Ještě nechat vyměnit kapaliny v autě a nechat ho vůbec zkontrolovat, protože přede námi první taková delší cesta. Do zahraničí 🙂 Tedy na Slovensko, zatím, a možná příští rok i dál. Běžné starosti volnějších dní.

Ještě řeším Toniny narozky začátkem září, co jí dát? Chce nový batoh do školy a jinak neví. Jasně že nějakou knížku, možná hru. Ale zvolna odrůstá panenkám. I když plyšáky pořád ráda, tak těmi to zas v bytě nechci zavalit já. Nějaké oblečení možná. Nevím, jsem vcelku v koncích. Co bude v novém školním roce? Držím palce, ať  T vydrží její aktuální učitelka. Diskutujeme, zda bude T zkoušet přijímačky (já bych byla za možná hlavně z důvodu, aby si to prostě zkusila). A dáme ji na přípravu z matiky, nebo ne? Bude chodit na volejbal už 3x týdně, nebo jí nechat ještě jiný kroužek? A co náš nadcházející poberta, udržíme ho u orienťáku a skauta? A začneme se už pomalu poohlížet po tom, kam by  z devítky mohl jít? Do toho zubaři, ortodoncie, další klasičtí doktoři. A abych pomalu začala řešit hory že? A pak i příští letní dovolenou 😀

I se všemi těmito myšlenkami a řešením všeho možného jsme si včera udělali pěkný den s wuxiou. Vyzvedl mě v práci, pak jsme šli koupit ty boty a holinky. Pak na zmrzlinu do Crème de la Crème, do kina na islandsky film Hvítur, hvítur dagur – to je tak výbornej jazyk. Česky tedy Bílý bílý den. Pak na pivo a večeři. A bylo prostě fajn. Zítra jedu pro děti a babičku, v sobotu zpět, Mik balí kufr, nese se do klubovny, v neděli ráno tradá na tábor. Toni týden v Praze, nějak to budeme muset zvládnout, nedopadla jí chalupa u kámošky, pak taky tábor, další týden soustředění. A pak my 8 dní na Slovensku. A konec prázdnin za bukem. Neutíká to nějak moc rychle všechno? 🙂

 

 

Z pražských toulek

Praha je prostě krásná a i když ji mám docela prochozenou, pořád nacházím nová zákoutí. A pořád mi berou dech i ta známá. Nelze opět a znovu nefotit.

Minimálně jednou měsíčně musím směrem na Staromák. Krom mě fotí kdekdo, ale ono jinak nelze.

Ráda zaplouvám do ukrytých pasáží a uliček a i když je mnohdy těžké narazit na ně alespoň poloprázdné, občas se i to zadaří. Tůristi jdou většinou s davem těmi nejfrekventovanějšími cestami.

Občas zamířím i jiným směrem. Třeba na tento dům jsem mohla vidět kus svého dětství na ZŠ, pokud jsme byli u oken zrovna tímto směrem.

Moje milovaná Novoměstská radnice. Za rohem od mého někdejšího bydliště. V dětství jsem v těchhle uličkách trávila dost času, teď už se tam zas tak často nedostanu.

Tady pro změnu kousek od gymplu. Hlavy Medúzy jsem si ale všimla až letos 🙂

Synagoga v Jeruzalémské – prostě nádherné.

Jako každý rok na Svět knihy.

A zabrousit kousek do Stromovky zkouknout starou tramvaj.

A kousek Letné

Jarní kvetoucí Chodovská tvrz

Zajímavé, že jsem nikdy nebyla v Grébovce. Nevím, proč nám unikala.

A ulička sv. Huberta.