V kempu jsme ještě pár dní zůstali, prohlíželi si okolí a užívali si vstřícný personál. Pak jsme se ovšem shodli na tom, že je potřeba pomalu se vydat o kus dál, směrem k pobřeží, odkud opět chytneme trajekt do Itálie. Přesouvali jsme se pomalu ale jistě do Rimini, kde jsme měli koupený zpáteční lístek na bus. A odsud jsme možná chtěli i proto, že jsme se stále lehce obávali střetnutí s Paulem, alespoň my holky. Autobus nám odjížděl z Kalambaky, kupodivu jsme odjeli na čas a milému městu ve středním Řecku tak vcelku s radostí zamávali. Přes pohoří Pindos jsme bez úhony (což bylo skoro až s podivem vzhledem k páně řidičově stylu jízdy) dojeli do Ioanniny, kde jsme se prošli městem, které se rozkládá na břehu jezera. Přemýšleli jsme, zda tu nezůstat do dalšího dne, ale nakonec jsme chytili další bus, který odjížděl do přístavu Igoumenitsa. Tam jsme měli na rozmyšlenou, zda tam zůstat déle, ale město se nám nelíbilo a navíc následující den byl ještě hodně levný lístek na trajekt (40 marek), takže jsme se smluvili, že se přeplavíme do Itálie, kde pár dní zůstaneme v Brindisi.
Zbytek dne jsme se poflakovali okolím, dokonce zbyl i čas na napsání pohledů. Noc jsme strávili v polospánku na lavičce v přístavu, odkud nám trajekt odjížděl v 6 ráno. Bez problémů jsme nastoupili, trajekt byl mnohem komfortnější než ten směrem sem a v Itálii byl opravdu za nějakých 9 hodin. Byli jsme vcelku odpočatí a dobře naladění, zdálo se, že veškeré spory a dohady, které jsme měli během cesty, jsou zažehnány. V Brindisi jsme neváhali a hned po výstupu z lodi jsme zavolali do hostelu, kde jsme minule přebývali a nechali se tam odvézt. Potud bylo vše ideální. Ne tak druhý den, kdy nás velice brzy vyhnali z postelí a oznámili nám, že hostel se na pár dní zavírá, neboť je nějaký státní svátek. A zavřeno prý bude v podstatě všude, máme zkusit nějaký hotel. Pokud jsme tedy dobře rozuměli, nicméně z hostelu jsme vystrnaděni, na hotel samozřejmě už nemáme finance.
Tak co teď? Protože je krásný srpnový den, rozhodneme se odjet na pláž, která je z centra asi 7 km městskou dopravou. Vykoupeme se a rozhodneme co dál. Na pláži jsme až do podvečera a zjistíme, že v místě, kde jsme, se bude konat diskotéka. To nadchne zejména K., která si během celého dne značně přihnula z vína a je celá hrr do tancování. Popíjíme s R. taky, ale do tance se nám zrovna nechce, takže sedíme venku na pláži, pozorujeme moře a K. necháme jejímu osudu. Ta se záhy chytne partičky místní omladiny a sdělí nám, že s chlapci půjde někam pro další víno. Rozmlouváme jí to, ale marně. Jak ta holka pije, ztrácí naprosto pud sebezáchovy. Začíná se šeřit a my se rozhodneme, že po vzoru řeckém přespíme na pláži. Protože u diskotéky je kravál, přesuneme se s R. o kousek dál, kde jsou opuštěné převlíkací kabinky a ovíněni se uložíme ke spaní.
valkil 